| 02 / 2012 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
| 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
| 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
| 27 | 28 | 29 | ||||
Archiv 2005
27. 7. 2005 Nová Česká píseň uspěla na mezinárodním festivalu
Z 53. ročníku mezinárodního sborového festivalu s názvem Evropské týdny Pasov se vrátila Nová Česká píseň. Jejího sbormistra Zdeňka Vimra jsme požádali o několik postřehů z těchto hudebních svátků.
V rámci Evropských týdnů Pasov se koná mnoho hudebních akcí, na nichž především v pohraničních městech vystupují pěvecké sbory z Německa, Rakouska a Česka. Náš sbor se podílel na jednom koncertě, kde jsme se o pořad dělili s německým kolektivem z Vornbachu, jehož sbormistrem je Martin Steidler, a Juvenis Chorem z Rakouska v čele s Markusem Oberederem. Obě tělesa mají velice dobrou uměleckou úroveň."
Čím se vyznačovalo vaše společné vystoupení?
"Náš koncert měl neobvyklou dramaturgii. V jeho úvodu zazpívaly všechny zmíněné kolektivy novinkovou skladbu s názvem Andělská modlitba za svět soudobého komponisty Güntera Waldeka. Ta je koncipována tak, že domácí sbory představovaly modlící se kostel a zpívaly německé texty v dolní části chrámu. Náš sbor umístěný na kůru jim jako by latinskými texty odpovídal. Teprve po hudební novince, s níž jsme se mohli seznámit jen krátce před zájezdem, následovala samostatná vystoupení každého ze zúčastněných."
Čím jste se na zájezdu prezentovali?
"Vedle cyklu sborových skladeb Antonína Dvořáka s názvem V přírodě a chmurně laděné skladby Leoše Janáčka Kačena divoká, jsme zazpívali Přísloví Šalamounova Zdenka Lukuše na latinské texty. V závěru pořadu se všechny sbory opět spojily, aby provedly dvě skladby Johannese Brahmse a dvě části z Requiem Z. Lukáše, které jsem s oběma zahraničními kolektivy nastudoval. Byl to velice působivý závěr, protože se Requiem líbilo nejen členům sboru, ale také publiku."
Kde se koncert konal?
"Program probíhal ve zcela zaplněném velkém kostele příhraničního rakouského města Engelhartszell. Soudě podle zájmu o koncert, pozornost, s jakou publikum pořad sledovalo i podle odezvy po jeho doznění, šlo o hudebně poučené posluchače. Výkony našeho sboru, který svou účast na festivalu chápe jako příspěvek ke vzájemnému přátelství, se zřejmě líbily, protože se do budoucna rýsují další možnosti spolupráce."
Zdroj: Deníky Bohemia (www.mojenoviny.cz)
21. 7. 2005 Sbor měl hosty z Francie
Hostem smíšeného pěveckého sboru Nová Česká píseň byl na koncertě v plzeňském kostele sv. Anny francouzský komorní pěvecký sbor Prélud. Slovo komorní je nutno podtrhnout, protože jde o asi šestnáctičlenný kolektiv, jehož sbormistryní je pouze dva poslední roky mladá učitelka Isabella Oriezová.
Do programu zařadila vesměs pomalé skladby, které se samozřejmě lépe zpívají, ale v pořadu pak chybí kontrast. Z bohatého repertoáru, s nímž sbor přijel, slyšeli návštěvníci koncertu pouze některé skladby, ale přesto zaznělo několik zajímavých děl zejména z oblasti duchovní hudby. Výkon sboru byl bohužel ovlivněn nervozitou vyplývající z trémy. V závěru se hosté zavděčili provedením lidové písně v úpravě Petra Ebena, kterou zazpívali slovensky. Spolu s ostatními skladbami ji publikum přijalo s velkým pochopením a odměnilo potleskem.
Druhá polovina koncertu patřila plzeňské Nové České písni vedené sbormistrem Zdeňkem Vimrem. Také tentokrát podala svůj tradičně výborný výkon.
Zdroj: Plzeňský deník (www.plzenskydenik.cz)
10. 5. 2005 Nová Česká píseň ke svému jubileu
Téměř bez propagace se konal slavnostní koncert k 15. výročí trvání předního pěveckého sboru Nová Česká píseň v Západočeském muzeu. Její zakladatel a stálý sbormistr Zdeněk Vimr, který se vedení sborových těles věnuje již více než 25 let, do repertoáru večera zařadil výběr z Madrigalů C. Monteverdiho a Českých madrigalů B. Martinů. K nim připojil citově vypjatou komorní kantátu Otvírání studánek téhož autora.
Se sborem v kantátě spoluúčinkovali profesionální instrumentalisté a recitátor. Již v první části pořadu Nová Česká píseň potvrdila všechny své známé kvality: je to nejen perfektní intonace, kde i ta nejchoulostivější místa vyznívají v ideální čistotě a vysoká hlasová kultura jednotlivých hlasových skupin i celku. K tomu přistupuje široká dynamická škála a barevné vyznění jak pánské, tak dámské části sboru.
Vysokou úroveň svého reprodukčního umění sbor snad ještě zvýraznil v druhé polovině pořadu, kde v hlubokých kontrastech krásně vyzněl cyklus Pocta tvůrcům a pro celkový dojem nesmírně náročná Přísloví Šalamounova Z. Lukáše. V prvně jmenované skladbě se ke sboru ideálním tónem připojil klavír Jany Jindrové a housle Markéty Schubertové. V závěru večera sbormistr Z. Vimr krátce pohovořil o čtyřicetileté záslužné práci ve sborovém hnutí člena sboru a často využívaného sólisty, barytonisty Josefa Sonnka. Celý pořad pak Nová Česká píseň uzavřela několika lidovými písněmi v úpravách Z. Lukáše a J. Krčka. Podobně jako kantáta Otvírání studánek šly také lidové písně od srdce k srdcím. Celý pořad sklidil velký úspěch.
Autor článku: jf
Zdroj: Plzeňský deník (http://www.mojenoviny.cz)
leden 2005 Česká píseň oslavila půlstoletí
Smíšený komorní sbor Česká píseň, založený v listopadu 1954 v Plzni Zdeňkem Lukášem, slavil své padesátiny, nyní už ovšem - po rozdělení v roce 1990 - v podobě dvou pěveckých sborů. Českou píseň řídí od roku 2002 Jiří Štrunc jr. a Novou Českou píseň vede po celou dobu trvání od roku 1990 Zdeněk Vimr.
Přesně padesát let od první zkoušky sboru se v budově Českého rozhlasu Plzeň, s nímž byla činnost České písně od začátku spojena, sešlo k vzpomínkám množství bývalých i současných členů souboru a jeho spolupracovníků. O tři týdny později se uskutečnil v zaplněné plzeňské Velké synagoze společný koncert obou sborů, který vkusně uváděla L. Bočanová.
Jako první vystoupila se svým pořadem Nová Česká píseň. Vyzkoušela akustický prostor dvěma renesančními kompozicemi využívajícími princip echa a renesanční a raně barokní tvorba vládla pak jejímu programu i nadále. Vrcholem však bylo provedení strhující kompozice Z. Lukáše Pocta tvůrcům (za spolupráce klavíristky J. Jindrové a houslistky M. Schubertové). Nová Česká píseň pak potěšila posluchače tím, co nikdy nezklame: provedením lidových písní v znamenitých úpravách Z. Lukáše a J. Krčka s pěknými sóly.
Česká píseň, řízená J. Štruncem, vyšla po přestávce ve svém zajímavě voleném programu už z tvorby 19. a 20. století (Bruckner, Kodály, Poulenc, Janáček a Martinů) a také u ní pak byla početně zastoupena hudba Z. Lukáše. Ten potěšil sbor i posluchače, když si sám v závěru řídil několik svých úprav lidových písní.
Večer ukázal, že už patří minulosti nedorozumění mezi oběma dědici Lukášovy České písně. Každý ze sborů si našel svou cestu. Vlastní Česká píseň nachází potěšení z kultivovaného amatérského sborového zpěvu pro sebe i pro své četné posluchače, v Nové České písni, která působí při Západočeské univerzitě, má sbormistr k dis~pozici studenty a odchovance hudební katedry vesměs individuálně pěvecky školené: soubor dosahuje prakticky profesionální úrovně. Oba sbory už vydaly řadu svých nahrávek na CD, oba mají za sebou významné úspěchy ve vlasti i na zahraničních zájezdech. Těšme se z toho, že Plzeň má nyní dva kvalitní smíšené sbory, a věřme, že jejich spolupráce bude i v dalších letech pokračovat.
Zdroj: Plzeňský kulturní přehled (V. Bokůvková)